Včelařská konference

Ono má každé svoje. Když se použijí dlouhé hřebíky nebo sponky s vetikální
osou rámku, při příliš těžkém rámku se postupně vytahují. Horní loučka se
potom musí zase zpátky přitloukat. Minimálně vždycky, když se rámek vyřeže a
dává se do něho nová mezistěna, 2- 3 milimetry mezery se musí vyšťourat od
propolisu a horní loučka potom znova přitlouct. Rozpadnout úplně se nemohou,
pokud jsou drátkované, drátek je obvykle přidrží. Obecně mnohem lépe drží
obyčejné hřebíky než pozinkované sponky, hřebíky bez povrchové úpravy přes
první zimu rychle zareznou do dřeva a drží se v něm, sponky jsou většinou
pozinkované nebo jinak upravené a proto tak prvních pár let ve dřevě
nereznou a tudíž v případě namáhání spoje poměrně snadno vyklouznou. Doba,
než hřebíky proreznou úplně a odpadnou je minimálně 10 - 20 let a tudíž
takové hřebíky stačí. Já nyní všechny rámky 39x24 mám přitloukané dlouhými
hřebíčky z dřívějška, ale proti vytahování všechny, které nově drátkuji,
pojištuji horní loučku z boků sponkami 8 - 12 milimetrů vysokými. Rámky
39x12 rovnou sbíjím sponkami 14 mm vysokými a taky je pojišťuji z boku. Ale
viděl jsem model rámků, které byly na horní loučce sbity z boků dlouhým
hřebíkem, jeho přebytečná délka byla ohnuta k loučce, takže dokud drželo
dřevo, držely i rámky.
Čistě hřebíky sbité nastavky mají i určité výhody proti šroubovaným. Hřebíky
sbité nastavky totiž nedrží do určité míry tvar, proto když se dají takové
méně přesné nastavky na sebe a zatíží třeba kamenem na strůpku, nastavky si
sednou na sebe a není mezi nimi žádná mezera, nemusí se tedy sbíjet tak
přesně. Nicméně je u jednoduchých nastavků problém v zimě, kdy zase zůstává
mezera ve spoji sbitém těmi hřebíky, v zimě to tam střídavě vlhne a vysychá
podle počasí a díky změně rozměrů dřeva se hřebíky vytahují. Šroubované
nastavky se musí dělat velice přesně, protože na sebe nesednou, pokud nejsou
úplně přesné, zůstane mezi nimi mezera a třeba v zimě tam do úlu fouká.
Sponky jsou něco mezi, záleží, jak jsou umístěny vzhledem k deformační síle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 24, 2008 8:47 PM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


>>a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
zboku) <<
Není to pravda Vzhledem k prostoru je nutné použít kratší a tenší hřebíčky a
rámky se pak v kratší době spolehlivě rozpadají rozpadají Mám to odskoušeno
.Hůř se to sbíjí a špatně drží

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek/=/sci.muni.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka
> Datum: 24.1.2008 20:09:14
> ----------------------------------------
> Vazeni, sponkovačka je vítezství pouze docasne. U komercne vyrabenych ulu
> se mi pri zaplneni nastavku medem a spojeni dvou pater medniku voskem
> (39X24) trhal horni mednik i s hornimi louckami spodniho medniku. To pri
> medobrani neni nic prijemneho. Podobne zmenami objemu a tvaru sololitu po
> nekolika letech venku se postupne sponky sololitem prorezaly a spoje se
> uvolnuji. Podle zkusenosti starych zpatecnickych vcelaru jsou ramky
nejlepe
> sbite dlouhymi hrebicky (a to nekdy dokonce kolmo k vertikalni ose ramku -
> zboku) Takove dilo je pak pevne a trvanlive. Stejne tak jsou hrebiky lepsi
> take na sbijeni nastavku (sololit, palubovky atp.)Na specialne namahana
> mista jsou nejvhodnejši šrouby se zapustenou hlavixckou.
> Vse dobre,
> Vladimir Ptacek
>
>
>

Možná že někomu pomůže moje zkušenost s rozpadáním (trháním) plného plástu při vyjímání z nástavku.
Svého času jsem užíval rámkovou míru 42 x 27. Zde docházelo při medobraní k trhání spodních a horních louček rámku. Práce to byla nepříjemná. Vyřešil jsem to svázáním horní a spodní loučky pozinkovaným vázacím drátem (chmelnicovým)těsně u bočních louček. Tuším že nejslabší chmelnicový vazák má v průměru 0,6 mm. Před vyvařováním vosku je však nutno drát odstranit. Vosk černá. V současnosti včelařím na rámkové míře 42 x 17 a zde stačí hřebík dlouhý 35 mm zatlouci šikmo.

Pepča

Ono to je u včel asi jedno, ale chmelnicové dráty si pamatuji z brigád, že
byly zásadně nepozinkované neboli černé. To proto, že se v květnu zavěsily a
do začátku září musely narezivět, aby šel chmel dobře strhávat. Pozink by
nenarezl a strhávat chmel by potom moc nešlo. Proto asi taky barví vosk do
tmava.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 27, 2008 8:10 AM
Subject: Re: vrta?ka r?mk? Sponkova?ka


> trhání spodních a horních louček rámku. Práce to byla nepříjemná. Vyřešil
> jsem to svázáním horní a spodní loučky pozinkovaným vázacím drátem
> (chmelnicovým)těsně u bočních louček. Tuším že nejslabší chmelnicový vazák
> má v průměru 0,6 mm. Před vyvařováním vosku je však nutno drát odstranit.
> Vosk černá. V současnosti včelařím na rámkové míře 42 x 17 a zde stačí
> hřebík dlouhý 35 mm zatlouci šikmo.
>
> Pepča

Radim P.:
Čistě hřebíky sbité nastavky mají i určité výhody proti šroubovaným. Hřebíky
sbité nastavky totiž nedrží do určité míry tvar,...
------
Včera jsem donesl pár hřebíky sbitých nástavků k cirkulárce, aby po víc jak deseti letech služby ještě zahřály.
Vyřadil jsem je spíše z důvodu kompatibility a vzhledu, než proto že jim končila životnost. Ta by se dala pár hřebíky obnovit. :-)
Tehdy jsem nestíhal a přesídlil ke mě táta tesař. Takže ze štosu se vzalo dostatečně široké prkno, nařezalo příčně(to byl hlavní problém který pak vyřešil maflík) srovnalo na stejnou šířku a stlouklo. Nástavky neměly drážku, tu nahrazovala zevnitř přibitá laťka. Z vnějšku to držely pohromadě dvě hmatové latě, přibité "přes spoj".

Jediná nevýhoda těhle nástavků byl nevábný vzhled. Jinak maloprovozně naprosto vyhovují. A je otázka, jestli není lepší než ztrácet čas natíráním, desinfekcí atd, tak každých rok jednoduše 20% nástavků obnovit ve stejném čase.
Karel